NRL pro mykotoxiny

Adresa: Nezvalova 958, 500 01 Hradec Králové
Ing. Tomáš Roubal
E-mail: tomas.roubal@zuusti.cz
Telefon: 495 514 520, 495 514 786

 

Mykotoxiny, jejich název pochází z řeckého slova „MYCO – MYKES“, tj. houba a latinského „TOXICUM“, tj. jed (otrava). Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity toxinogenních plísní, tj. vláknitých toxinogenních hub. Patří mezi jedny z nejzávažnějších kontaminantů přírodního původu a jedná se o vysoce nebezpečné chemické látky známé svými toxickými účinky.

Plísně a mykotoxiny jsou staré jako lidstvo samo. Mykotoxikózy byly historicky popisovány již od starověku, i když mykotoxiny jako jejich původci onemocnění nebyly v té době známy. K nejstarším popsaným mykotoxikózám (otravám způsobeným mykotoxiny) patří např. ergotismus a onemocnění ze žluté rýže. Ergotismus, vzniklý kontaminací žita námelem, si např. r. 944 ve Francii, v oblastech Akvitánie a Limoges, vyžádal na 40 000 lidských životů. Námelové alkaloidy a mykotoxiny z fuzariové skupiny údajně sehrály důležitou úlohu i při nechvalně známých čarodějnických procesech v americkém Salemu r. 1692. Zaručené jsou také lékařské zprávy o ergotismu na Mimoňsku v Českých zemích – z období hladomoru v l. 1736-37, kdy otravy způsobené  chlebem z pšeničné mouky kontaminované námelem (Claviceps purpurea) byly jednou z hlavních příčin úmrtnosti. Tehdy onemocnělo přibližně 500 lidí a zemřelo jich asi 100.

Případ gangrenózní formy ergotismu (tzv. Oheň Sv. Antonína) pak dostatečně dokumentuje obraz „Žebráci“ od P. Bruegela z r.1568, t.č. v Louvre, Paris.

Nástup opravdového vědeckého bádání na poli mykotoxinů se datuje  rokem 1960, kdy byly ve Velké Británii „objeveny aflatoxiny“, poté co způsobily úhyn asi 100 000 kusů vánočních krocanů krmených moučkou z brazilské podzemnice olejné. Není pochyb, že ještě dnes jsou některé mykotoxiny příčinou chorob, utrpení a smrti, zejména v tropických a subtropických rozvojových zemích. A není pochyb o tom, že mykotoxiny se musejí v surovinách a potravinách sledovat, a to nejenom z důvodu globalizace potravinového trhu !

 

Mykotoxiny představují totiž závažné zdravotní riziko pro člověka i zvířata neustále.

Zejména vykazují účinky genotoxické (poškozují genetický materiál), mutagenní (způsobují změnu v genetické informaci a je-li postižena zárodečná buňka, může být výsledkem poškození budoucího jedince; je-li zasažena somatická buňka, může dojít po její přeměně ke zhoubnému bujení) dále karcinogenní (rakovinotvorné), teratogenní (poškozují plod), estrogenové (hormonální), imunotoxické (poškozují imunitu), hemoragické (krvácivé), neurotoxické (toxické pro centrální nervovou soustavu), cytotoxické (poškozují buňky), nefrotoxické (poškozují ledviny), hepatotoxické (poškozují játra) atd. Akutní toxické účinky mykotoxinů jsou v současnosti pozorovatelné pouze ve výjimečných situacích. Přesto ale k akutním intoxikacím dochází.

Na celém světě dochází v průběhu celého potravinového řetězce ke kontaminacím surovin a potravin plísněmi a mykotoxiny, dochází k nim přirozeně, jsou nepředvídatelné, nelze jim zamezit nebo je úplně odstranit – ani při dodržování doporučených správných zemědělských a technologických výrobních postupů vedoucích ke snížení výskytu toxinogenních hub a produkce mykotoxinů během vegetačního růstu plodin, sklizně a skladování. Vzhledem k rozličným toxickým účinkům mykotoxinů a jejich teplotní odolnosti představují mykotoxiny potenciální riziko pro zdraví lidí a zvířat a v neposlední řadě ekonomické ztráty v důsledku úhynu zvířat, poškození úrody a znemožnění obchodu s kontaminovanými komoditami. O významu mykotoxinů svědčí i hlášení v systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF: Rapid Alert System for Food and Feed). Systém RASFF slouží pro ohlašování rizikových potravin a krmiv za účelem zamezení jejich uvádění do oběhu nebo za účelem jejich stažení ze společného evropského trhu. Kvůli mykotoxinům to je v posledních létech přibližně 50 % surovin a potravin.

 

Platnou legislativou EU jsou nyní mykotoxiny limitovány v souladu s:

  • Nařízením Komise č. 1881/2006 ES.Limitovány jsou konkrétně: aflatoxiny: B1, suma B1, B2,G1,G2, aflatoxin M1, ochratoxin A, DON (deoxynivalenol = vomitoxin), zearalenon, fumonisiny B1a B2. Pro T-2 a HT-2 toxin zatím limity nejsou stanoveny
  • Nařízením Komise č. 1126/2007 ES se stanovují maximální hodnoty obsahu toxinů rodu Fusarium, tj. fumonisiny, DON, zearalenon.
  • Nařízením Komise č. 105/2010 EU se stanovují maximální limity pro ochratoxin A.
  • Nařízením Komise č. 165/2010 EU se stanovují maximální limity pro aflatoxiny .

 

Naše pracoviště je v rámci Zdravotních ústavů ČR jediné, které provádí analýzy všech těchto mykotoxinů (limitovaných výše uvedenými nařízeními). Na tyto metody je akreditováno u ČIA a má s těmito analýzami rozsáhlé zkušenosti.

Pracoviště má povolení pro práci s aflatoxiny a trichotheceny od SÚJB v Praze, z Odboru pro kontrolu nešíření ZHN a analýzy mykotoxinů provádí rychle a kvalitně. Pracovníci oddělení se pravidelně a úspěšně účastní mezinárodního testování způsobilosti laboratoří na stanovení vybraných mykotoxinů v potravinách (Profficiency testing) FAPAS (Velká Británie). Pracoviště je známo a uznáváno také v zahraničí.

Pracovníci Oddělení referenčních laboratoří, kde byla zřízena MZ ČR dne 10.1. 2000 Národní referenční laboratoř pro biomarkery mykotoxinů a mykotoxiny v potravinách jsou připraveni provádět expertizní rozbory výše uvedených mykotoxinů vyžadovaných EU- a to v surovinách, potravinách i krmivech!

Vyhledávání


Rezervace

Rezervovat OČKOVÁNÍ Poptávka služeb